Fotogalerie | Videa | Články | Kladivo Českého Vikinga | Léňa Hofmanová | Rybářské muzeum |
Fotogalerie
Zpět na seznamZahájení lovu dravců 2008
Klika cvakla, dveře letí, Zdeněk vchází do dveří...„Tak konečně je to tady!“ zařve hlasem mocných savců.
Nechápavě na něj hledím. „No zahájení lovu dravců,
ty to nevíš? Sbal si věci, ráno jedem do daleka,
nemůžem tam chybět přeci, Sázava už na nás čeká!“
A jak řekl, tak se stalo, rychle balit, lítalo to.
Ráno ještě nesvítalo, my už startovali auto.
Ještě natankovat benzín, do nonstopu pro jídlo,
všechno na poslední chvíli, to je naše pravidlo.
Na Sázavě krásné místo, řeka v mlžném oparu,
je tu ticho, chladno, čisto, nevěříme nezdaru.
Rozbalujem hlavní tábor, Zdeněk chystá udice,
gril, stůl, židle, maso, brambor, ještě malé plotice.
Malé rybky, vesla, bójky, vše do člunu nalodit,
začněte se třásti holky, už můžeme nahodit.
Nástraha je připravena, teď jen tiše vyčkávat
na štiku či na bolena, přijde kdo má větší hlad.
Bójky leží na hladině, docházka je napsaná,
pojďte dravci ku hostině každému se dostává.
Uteklo už spousta času, na hladinu čučíme,
slunce září v plném jasu, my jsme tiše, mlčíme.
V tom se bójka lehce pohne doleva, pak doprava,
Zdenda sebou prudce trhne, ještě chvilku vyčkává.
Nevydrží a už seká, napětím nic neříká,
na háčku je pěkná štika, devadesát veliká.
Kouká na ní, to je sláva, konečně tu nejsme na nic.
Štika velká jako kráva na pastvině u Krhanic.
Teď pár fotek uděláme štika, lovec, příroda,
pak ji do vezírku dáme, dravce máme, pohoda.
K jídlu grilovanou rybu, to si dáme do těla,
s bílým vínem nemá chybu zakoupená makrela.
Na poledne, každou chvíli přijede nám kamarád,
Radek Matouš plný síly chyt´ by taky dravce rád.
Už je tady! Zvuk motoru jeho auta ohlásí,
Ráďa – humor na obzoru lahve vína vytasí.
„Nazdar Bobe, tak jsem tady, podlomím Ti kolena!
Mám tu rybky na ty chytím štiku, sumce, bolena.“
„Wakatahů! Najíme se, pak si věci vybalíš,
víno zatím neotvírej, víš, že po něm vyvádíš.“
Mnoho smíchu, žádné ryby, odpoledne ryzí.
Lahev vína, druhá, třetí pomalu v nás mizí.
Bójky stojí na svém místě, stále se nic neděje
a tak kluci z dlouhé chvíle chytaj´ feederem oukleje.
Pátá bije, všude ticho, zvoní mobil, by ses lek´,
další kámoš zastaví se, jmenuje se Ludánek.
Dal si s námi jenom kávu, ráno musí do práce,
ale zítra přijde znovu a políčí na dravce.
Večer teplý, vítr fouká, příjemně se klábosí,
na břehu jen žába kuňká, kachny už spí v rákosí.
O půlnoci naši lovci pruty stáhli bez emocí.
Velké ryby rozum mají, do dnes se jim vyhýbají:-)